Výcvik v Bezděkově

Žatec, Bezděkov, 20. února 2004

"Dostali jsme výzvu, že v objektu staré sušárny chmele v Bezděkově si hrálo asi šest menších dětí a stal se tam úraz. Ta výzva byla anonymní, volal mladík a mluvil dost vystrašeně, ještě než jsme se stačili zeptat na další věci, tak praštil telefonem. Navíc volal z budky když jsme volali zpátky, už to nebral. Budeme potřebovat vybavený tým, dostanete se tam z Bezděkova po polní cestě k řece..." Tak zněla výzva k výjezdu od operačního střediska, na které si zahrál Slávek. A mohlo se začít.

Velitel zásahu si všechny rozdělil na dvě skupiny a každá vyrazila z jiné strany. Těžší vybavení zůstalo na místě určeném jako shromaždiště. A už se našel první chlapec. Byl starým lanem uvázaný ke sloupu a z nosu mu kapala krev. Jako by ho někdo zmlátil. Venku u něj zůstal jeden záchranář a hledalo se dál. Druhá skupina našla promrzlého hocha, který měl při hře na schovávanou výbornou schovku, ale pak slyšel, že přijeli nějací výrostci, co je chtěli zmlátit a raději zůstal ležet dál, aby se výprasku vyhnul.

Další nález byl závažnější. V malé zděné budce se zataraseným vchodem leželi tři kluci pořezaní od střepů, kterých se tam válelo spousta. Jeden měl dokonce střep zaseklý na čele pod kšiltovkou. Byl zřejmě v šoku a i ostatní na tom nebyli nejlépe, byla jim zima, báli se a jeden chlapec i zvracel. Záchranáři se snažili a za chvíli byli všichni ošetření a transportovali se na sluníčko na shromaždiště. Pak se ještě našli dva kluci, z nichž jednoho, co se bojí výšek, museli záchranáři sundavat z dřevěné plošiny asi dva metry nad zemí.

Abychom přiblížili situaci před naším příjezdem: sedm dětí si hrálo na schovávanou, když si je vyhlédla parta starších výrostků na motorkách. Jednoho chlapce vysadili na plošinu a měli legraci z toho, jak nemůže dolů. Když jim jiný začal nadávat, přivázali ho ke sloupu, najížděli na něj motorkami a dali mu pěstí. Když se ostatní odmítli dívat a chtěli utéct, zahnali je výrostci do budky, kde je zabarikádovali a házeli dovnitř petardy. Šikana nabrala na brutalitě, když se jeden z mučitelů nechal unést a hodil dovnitř petardu ve skleněné lahvi. Ta se rozlétla a střepy poranily děti uvnitř. Mladíci se lekli a v panice ujeli. Jeden z nich nevydržel špatné svědomí a telefonem anonymně ohlásil, že se na česačce stal úraz. A operační středisko povolalo nás.

Když si všichni dali svačinu a čaj, začalo se s druhou částí programu - slaňování a transport osoby ve ztížených podmínkách. Jedna polovina šla na lano a druhá si připravila vakuovou matraci a krční límec a hurá na to. Nasadit límec, naložit osobu pomocí scoop rámu na vakuovku, vyfouknout vzduch, všichni chytnout a jde se. Přes hromadu rozlámaných tašek do budky, z ní oknem ven, pak obejít haly. Tam čekala další příjemná věc - díra ve zdi, asi dvacet čísel nad zemí. Potom několika dveřmi, překročit strouhu a podél zdi k vchodu zpět do haly, kde se musel ještě těsně před cílem překonat starý jezdící pás. Ostatní zatím překonávali strach při slaňování a docela se to dařilo.

A zhodnocení? Celá akce proběhla perfektně. Figuranti zahráli své role na výbornou a zasahující se maximálně snažili. Pochopitelně, že nějaké mouchy byly, když se jednalo o první cvičení. Třeba jsme zjistili, že na slaňování je potřeba daleko víc času a budeme ho příště plánovat úplně zvlášť. Záchranáři se při zásahu soustředili na poranění, ale zapomínali se ptát, čímž sami sobě dost komplikovali další hledání i informování operačního střediska. Ale důležité bylo, že jsme si všichni odnesli hodně nových zkušeností, vyzkoušeli si práci v terénu a víme, co máme zlepšovat. Navíc jsme se všichni pěkně protáhli, byla spousta legrace a těšíme se na další cvičení, o kterém dáme včas vědět a na které už teď všechny zveme.

Ája Lálová


*Úvodní strana* *Původní propozice* *Fotogalerie 2004* *Činnost 2004*